Írán: Situace po masových protestech

V pátek 27. února jsme uspořádali projekci sportovního dramatu Tatami o íránské judistce Leile, která riskuje ztrátu svobody své rodiny, když „čelí životnímu rozhodnutí – má se podvolit íránskému režimu, jak ji nutí také její trenérka, anebo bojovat dál o zlato.“ Projekci doprovázela diskuse na téma situace v Íránu po posledních masových protestech. Diskuse kriticky reagovala na rozhovor s novinářem a vysokoškolským pedagogem Břetislavem Turečkem o historii i současnosti Íránu v podcastu Kolaps z Deníku Alarm. Zveřejňujeme náš diskusní příspěvek k tématu.

Neonacistické pozadí značky Yakuza

Oděvní značka Yakuza převzala svůj název od japonské tradiční zločinecké struktury, která funguje jako výběrová pánská organizace angažující se v kriminálních aktivitách, jako je prostituce, gamblerství, drogy, lichvářské půjčky, zločiny bankéřů, finančníků a spekulantů, vymáhání výpalného a praní zisků přes nastrčené firmy. Podobně jako se výše postavení členové japonské mafie veřejně nehlásí ke skutečné příslušnosti ke kriminálnímu gangu, také náckové z Bautzenu, kteří před více než 20 lety založili oděvní značku Yakuza, skrývají svou identitu neonacistických násilníků. To přispělo k tomu, že se jim během několika let podařilo propojit „antisociální“ Yakuzu s běžnými spotřebiteli úspěšněji než v případě jiných neonacistických značek. Pojďme se v překladu článku od Antifaschistisches Infoblatt podívat na její neonacistické pozadí.

1. máj: Proti fašismu v parlamentu i ulicích

Jako součást široké koalice radikálně levicových, queer-feministických a environmentálních kolektivů zveme k účasti na demonstraci Proti fašismu v parlamentu i ulicích, která se uskuteční na 1. máje, a zveřejňujeme společné prohlášení k akci.

[English version below]

150 let od Svárovské stávky

Na konci března uplynulo 150 let od památné Svárovské stávky, během které asi 3000 dělníků z Tanvaldska protestovalo proti bídným podmínkám v Liebiegových textilních továrnách. Stávka byla krvavě potlačena ozbrojenou mocí, přivolanou na žádost okresního hejtmana i samotného továrníka Liebiega. Četníci s vojáky tehdy zranili mnoho dělníků a zabili sedm lidí, včetně šestnáctileté dívky a devítiletého chlapce. Na jaře 2021 se v rámci třetího vydání levicové turistiky vydáme svárovským údolím po stopách této významné události dělnického hnutí.

Německo: Krize, pandemie a hrozící příval popíračů koronaviru

Ve světě jsou na vzestupu různá rádoby protisystémová, pravicově populistická hnutí. Ta kombinují konspirační myšlení, nepoctivé, vskutku „sluníčkářské“ nakládání s vědeckými fakty, jednou popírající reálná zdravotní rizika, jindy panicky šířící strach z fiktivních hrozeb, s bezohledným postojem k ohroženým skupinám a s reakčními požadavky v ekonomické i sociální oblasti. V tomto toxickém koktejlu nachází své uplatnění i nenávistné, utlačovatelské myšlenky, jako je rasismus, antisemitismus nebo mizogynie. Ukřivdění podnikatelé, frustrovaná a politicky zaostalá část pracujících, stoupenci spikleneckých teorií, odpůrci očkování a kritici „bílých plášťů“, konzervativci i bigotní věřící se v těchto hnutích potkávají s neonacisty a členy krajně pravicových stran. Zveřejňujeme překlad, který se tomuto tématu věnuje na příkladu německých popíračů koronaviru.

K policejní vraždě George Floyda – Už žádné další takové!

25. května byl policistou Derekem Chauvinem v americkém městě Minneapolis udušen Afroameričan George Floyd. Tato vražda spustila masové akce hnutí Black Lives Matter proti policejnímu násilí, rasismu a sociálnímu útlaku. Hnutí vzniklo už v roce 2013 v reakci na zastřelení sedmnáctiletého neozbrojeného Afroameričana Trayvona Martina. Nedávný průzkum agentury Rasmussen ukázal, že popularita hnutí v posledních letech stoupala a po začátku protestů byla pravděpodobně na svém historickém vrcholu. Aktuální antirasistické rebelii a související situaci ve Spojených státech se věnuje následující překlad článku Jamie Krugera.

Tři podještědská výročí, jedna trasa

7. srpna uplyne 150 let od velkého tábora lidu na Pláních pod Ještědem. Na této masové česko-německé demonstraci se v roce 1870 sešlo asi 30 000 dělníků požadujících rovnoprávnost obou národností, občanskou rovnost i pro dělníky, všeobecné volební právo, nebo neomezené spolkové a shromažďovací právo. Manifestace ve znamení národnostní tolerance se konala v době vypjatého nacionalismu, vybičovaného prusko-francouzskou válkou.

První máj se slaví už 130 let

První máj je mezinárodní svátek pracujících, který v roce 1889 zavedla socialistická II. internacionála jako připomínku stávky amerických dělníků z 1. května 1886. Od roku 1890 se pravidelně slaví právě 1. května.

Covid-19: „Uděláme cokoliv, co bude nutné“ – opravdu?

„Musíme udělat všechno, co můžeme, abychom ukázali jednotu naší země,“ řekla na tiskové konferenci 12. března německá kancléřka Angela Merkel. Podobná poznámka byla vyslovena mnoha dalšími vládami, ačkoliv během posledních dní se dramaticky změnil tón těchto poznámek.

MDŽ 2020: Stop feminizaci chudoby

Před 110 lety schválila mezinárodní ženská konference Druhé internacionály pořádání mezinárodního dne žen, tehdy ještě bez určení pevného data. Po první světové válce se ustálilo datum 8. března zejména pod vlivem velké demonstrace stávkujících petrohradských žen za „Chléb a mír“ v roce 1917 a v upomínce na několikatisícový protest stávkujících newyorských švadlen z roku 1908 pod heslem „Chléb a růže“ (chléb značil ekonomické požadavky jako zkrácení pracovní doby nebo zvýšení mezd, růže kvalitní a důstojný život v rovnoprávném prostředí). I letos si připomínáme Mezinárodní den žen.

[Aktualizace 21. 3. 2020]